Loftový nábytek pro každodenní život aneb jak skloubit industriální styl s malým bytem

Největší problém, který jsem při zařizování malého bytu řešila, byl nedostatek místa na spaní pro hosty. Tchýně na víkend, kamarádi po oslavě - klasická situace. Pak jsem objevila genius loci v podobě rozkládací pohovky s click-clack mechanismem. Na první pohled vypadá jako běžná sedačka s jemným velvet upholstery v šedé barvě, která se hodí k cihlové zdi. Ale stačí zatáhnout za páku a během deseti vteřin z ní vznikne lůžko s plochou 140x200 centimetrů. Žádné tahání matrací, žádné skládání kostek. Jen čistý click a jste ready. Důležité je, aby pohovka nebyla jen na efekt - potřebujete, aby se na ní sedělo dobře a zároveň spalo ještě l�


Nakonec jedna rada z praxe: pokud máte malý byt a přemýšlíte nad loft style furniture, nebojte se jít do výrazných kusů. Jeden velký rozkládací gauč s úložným prostorem a jemným velvet upholstery udělá víc než tři malé skříňky. A kovový rám postele s bed with storage dodá místnosti industriální šmrnc. Pamatujte, že detaily jako slatted frame nebo kvalitní foam mattress jsou investicí do vašeho spánku. A když se podaří, že se na konci dne nemusíte stydět pozvat návštěvu, protože máte kde spát i sedět, je to vítězst


V malém bytě je jádrem každé místnosti postel. Vybrala jsem si model, kde je bed s úložným prostorem, protože pod postelí se mi válí deset dek a tři sady ložního prádla. Když si koupíte běžnou postel bez úložného prostoru, začnete skladovat věci pod ní v krabicích a za chvíli to vypadá jako sklad z IKEA katalogu z roku 2008. Já jsem našla na bazaru starý masivní rám, pořídila jsem za pár stovek nový double bed, který se skládá jen z lamely a nohou. K tomu stačí jedna slatted frame za pár korun na internetu. Tuhle kombinaci, tedy masivní rám plus slatted frame, zvládne sestavit každý sám. Klidně i na chodbě, protože v malém bytě nemáte místo na montáž v obýváku, kde vám překáží stůl s pěti židlemi. A výsledek? Postel, která vypadá jako ze starého hotelu, ale stojí vás třetinu ceny no


Když jsme před lety kupovali byt 2+1 v paneláku, jediné, co jsem v obýváku viděl, byla šedivá stěna táhnoucí se od kuchyně až k oknu. Jako bych bydlel v krabici od bot. Měřili jsme to přesně: 3,20 metru na délku, 2,50 na šířku. Standard, který vás donutí přemýšlet každý centimetr. První rok jsme měli jen matraci na zemi od kamaráda z koleje. Pak přišla potřeba hostů – bratr s rodinou z Moravy. Postavit klasickou postel? Zapomeňte. Do malého pokoje se vešla jen sedačka, respektive pull-out sofa s úložným prostorem. A právě tady jsem poprvé začal uvažovat o tom, jak tu prázdnou plochu oživit, aniž bych zabíral místo nábytkem. A tehdy mi došlo: dekorativní mold


Zádrhel nastal, když jsme chtěli umístit televizi naproti sedačce. Zeď byla příliš úzká – jen 140 cm mezi dveřmi a oknem. Televize by visela uprostřed ničeho. Poradili jsme si tak, že jsme kolem budoucího místa pro obrazovku nalepili rám z dekorativní lišty. Vytvoří iluzi, že televize je součástí větší kompozice, třeba jako obraz v galerii. Kolem jsme pak přidali dvě nástěnné lampy s dlouhými rameny. Abychom zakryli kabely, vedli jsme je za lištami – jednoduše jsme je před nalepením vyfrézovali drážku. Nebylo to snadné, ale výsledek stojí za to. Žádné plastové lišty na kabely, žádné provazy trčící odněkud z r


Nezapomínejme na foam mattress. Pěnová matrace je dnes standard, ale ne každá pěna je stejná. V domě, kde se střídá denní sezení s nočním spaním, potřebujete matraci s vyšší hustotou – alespoň 35 kg na metr krychlový. Levná molitanová deska se brzy proleží a vytvoří „dolíček". Z vlastní zkušenosti: pokud máte sofa bed s integrovanou pěnou, otočte ji jednou za měsíc. Prodloužíte životnost o roky. A pozor na tloušťku. Šestnáct centimetrů pěny na laťkovém rošti je minimum pro dospělého člověka. Méně už je riziko, že v noci ucítíte každou laťku. Při výběru myslete na to, že matrace v obýváku bude vystavena slunečnímu záření. UV paprsky ničí strukturu pěny. Proto volte potah s ochranným UV filtrem nebo dejte přednost tmavším odstín


Když už zmiňuji praktičnost, nesmím zapomenout na látkové provedení. Do chodby, kde se neustále něco děje a kde se lidé otírají o sedačky mokrými bundami, se nehodí žádná jemná tkanina. Zvolila jsem raději pevnější materiál, konkrétně model s velvet upholstery, který sice vypadá luxusně, ale překvapivě dobře snáší otěr a snadno se čistí. Sametový povrch má tu vlastnost, že na něm tolik neulpívají chlupy od psa a prach se dá odstranit jednoduše vlhkým hadříkem. Kdo by to byl řekl, že právě chodbová sedačka bude díky svému čalounění působit decentně a zároveň být absolutně praktická. Barvu jsem zvolila tmavě modrou, protože béžová by ihned prozradila každou kapku k�